Specifický stravovací režim pro děti s poruchami autistického spektra

Kromě odlišného vnímání světa, komunikačních a adaptačních problémů patří narušené trávení a nenormální vztah k jídlu k nejčastějším symptomům, jež se objevují u dětí s PAS.

Každý zásah do stravovacího režimu autisty je velmi problematický, ale pokud se změny v jídelníčku postupně podaří prosadit, stav dítěte se může velmi zlepšit. Předesílám však, že nasazení diety není jednoduché a mělo by probíhat v součinnosti s psychoterapií.

Jako první krok je třeba eliminovat ze stravy látky, které tělo nesprávně metabolizuje – lepek, mléko a většinou i sóju. Dále je nezbytné vyloučit většinu průmyslově zpracovaných potravin, zejména těch, které obsahují bílý cukr, barviva, aditiva.

Pokud se tento krok podaří, je potřeba počítat s určitým dočasným zhoršením stavu. Tělo se postupně detoxikuje a u některých jedinců se dokonce mohou objevit abstinenční příznaky (v případě, že trávicí systém produkoval opioidní peptidy).

Následuje nasazení speciální GAPS diety. Autorkou této diety je britská neuroložka a dietoložka Natasha Campbel-McBride, která se specializuje na pomoc dětem s poruchami chování, hyperaktivitou, autismem a osobám s depresí a schizofrenií. Více o této dietě se lze dozvědět v její knize Gut and Psychology Syndrome (dostupná také ve slovenštině).

GAPS dieta je založená na vynechání všech obilovin, rafinovaného cukru a laktózy. Základem stravy jsou kvalitní nasycené tuky, maso, ořechy a zelenina. Důraz je kladen na způsob přípravy, aby se předešlo trávicím problémům. Přechodu na GAPS dietu by měla předcházet důkladná příprava – jak teoretická (vědět co a jak připravovat), tak praktická (kvalitní zdroje surovin, vybavení do kuchyně apod.).

GAPS dieta má několik specifických fází, kterými je nutno postupně projít, aby se zhojilo poškozené střevo a mohl nastartovat celý proces léčby. Jako první se doporučuje ve fázi bezlepkové a bezmléčné diety zkusit zařazovat jednotlivá jídla dle GAPS, postupem času pak i celé jednotlivé dny. Tím se dítě i rodič, který dietu připravuje, seznámí s jídlem, chutí a praktickou přípravou. Následně je možné přejít k tzv. úvodní dietě, která má šest fází. Časový harmonogram procházení jednotlivými fázemi je individuální a záleží stavu střevní mikroflóry dítěte. Postupně se tak dítě dostane až na plnou GAPS dietu. Tu je nutno držet dlouhodobě – minimálně 1,5 až 2 roky.