Za nadváhou stojí zraněná duše. Proč je to tak a co s tím?

img

Včera jsem jela po dlouhé době tramvají. Přistoupila mladá pohledná žena, ale to, co na ní každého na první pohled upoutalo, nebyla její krása, ale její nepřehlédnutelná nadváha. A já jsem si vzpomněla, co mně ještě před několika lety automaticky jelo při pohledu na takového člověka v mysli: No to je strašný, takhle se vyžrat! Bože, jak to mohla nechat dojít tak daleko! To snad není možný, ona snad ještě bude něco jíst!

Při té vzpomínce mě dost zamrazilo. A ještě víc při vědomí toho, že podobné soudy se melou v hlavě mnoha lidem.

Pak se na mě ta dívka podívala. V tom jediném pohledu bylo všechno. Obrovská bolest smíchaná s pocity zoufalství, beznaděje, nekonečného trápení a boje se sebou i se světem okolo. V tu chvíli se mi v mysli začaly přehrávat příběhy mých klientů, kteří za mnou se svou nadváhou přišli, a najednou to tu bylo – jasné uvědomění, že ta jejich vnitřní bolest je vždycky stejně velká jako jejich nadváha. Všechna vnitřní zranění, která si člověk uloží dovnitř, se potřebují dostat ven. A když to duše nechce, nemůže nebo nedokáže slyšet, musí ten vzkaz o obrovské vnitřní bolesti vynést na světlo právě tělo.

Tentokrát jsem neuhnula očima, jako bych to udělala dřív. Vím, jak moc se každý se svou nadváhou trápí. A většinou je na to zoufale sám .

Sám se svou křehkou zraněnou duší.

Když takový člověk sebere odvahu a přijde za mnou, většinou při našem sezení na jídlo dojde až na konci, a často velmi okrajově. Je jasné, že poslední, co by potřeboval slyšet, je ujištění o tom, že jí špatné jídlo ve špatnou dobu v šíleném množství, to většinou ví moc dobře sám.

Co tedy v takovém případě pomůže? V první řadě vyslechnout, nesoudit, nelitovat, ale vyjádřit podporu a pochopení. Už jen při vyslovení svých trápení dochází často k velké úlevě. A dotyčný člověk si spoustu důležitých věcí během celého procesu, kdy mně sděluje svůj příběh, uvědomí. Já pak mohu nabídnout pomoc při hledání spojitostí vnitřních zranění a patologických jídelních návyků. A pak se většinou začne rýsovat cesta, jak z toho všeho ven. Vždycky na jejím začátku musí člověk projít přijetím sama sebe a toho, co je. Pak můžeme jít dál a hledat, kde pramení sebedestruktivní mechanismy a jak s nimi lze dál pracovat. Postupně nastavujeme i další opatření, která tělu pomůžou vrátit se ke svému optimu. A děláme to laskavě a tak, aby to dotyčný člověk dokázal zvládnout. Taková cesta není jednoduchá, ale je jediná smysluplná.

Máte strach jít k výživovému poradci, protože víte, že předepsaný jídelníček nezvládnete dodržovat? Že byste zase jen slyšeli, jak moc je všechno, co děláte, špatně? Nemáte se komu svěřit se svými problémy, které s sebou Vaše nadváha nese? Nabízím pochopení a pomocnou ruku na cestě, která bude ušita na míru právě Vám tak, abyste ji zvládli.

další články

Prokletí nebo dar?

Uvnitř křehká, něžná princezna, ale vnějšímu světu se ukazuje jako stokilová velmi racionální rázná žena. Malá zraněná holčička, která

Více »

Líbil se vám tento článek?

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na Linkdinu
Sdílet na Pinterestu
Táňa Rovnerová

Táňa Rovnerová