Specifický stravovací režim pro děti s poruchami autistického spektra

Kromě odlišného vnímání světa, komunikačních a adaptačních problémů patří narušené trávení a nenormální vztah k jídlu k nejčastějším symptomům, jež se objevují u dětí s PAS.

Každý zásah do stravovacího režimu autisty je velmi problematický, ale pokud se změny v jídelníčku postupně podaří prosadit, stav dítěte se může velmi zlepšit. Předesílám však, že nasazení diety není jednoduché a mělo by probíhat v součinnosti s psychoterapií.

Jako první krok je třeba eliminovat ze stravy látky, které tělo nesprávně metabolizuje – lepek, mléko a většinou i sóju. Dále je nezbytné vyloučit většinu průmyslově zpracovaných potravin, zejména těch, které obsahují bílý cukr, barviva, aditiva.

Pokud se tento krok podaří, je potřeba počítat s určitým dočasným zhoršením stavu. Tělo se postupně detoxikuje a u některých jedinců se dokonce mohou objevit abstinenční příznaky (v případě, že trávicí systém produkoval opioidní peptidy).

Následuje nasazení speciální GAPS diety. Autorkou této diety je britská neuroložka a dietoložka Natasha Campbel-McBride, která se specializuje na pomoc dětem s poruchami chování, hyperaktivitou, autismem a osobám s depresí a schizofrenií. Více o této dietě se lze dozvědět v její knize Gut and Psychology Syndrome (dostupná také ve slovenštině).

GAPS dieta je založená na vynechání všech obilovin, rafinovaného cukru a laktózy. Základem stravy jsou kvalitní nasycené tuky, maso, ořechy a zelenina. Důraz je kladen na způsob přípravy, aby se předešlo trávicím problémům. Přechodu na GAPS dietu by měla předcházet důkladná příprava – jak teoretická (vědět co a jak připravovat), tak praktická (kvalitní zdroje surovin, vybavení do kuchyně apod.).

GAPS dieta má několik specifických fází, kterými je nutno postupně projít, aby se zhojilo poškozené střevo a mohl nastartovat celý proces léčby. Jako první se doporučuje ve fázi bezlepkové a bezmléčné diety zkusit zařazovat jednotlivá jídla dle GAPS, postupem času pak i celé jednotlivé dny. Tím se dítě i rodič, který dietu připravuje, seznámí s jídlem, chutí a praktickou přípravou. Následně je možné přejít k tzv. úvodní dietě, která má šest fází. Časový harmonogram procházení jednotlivými fázemi je individuální a záleží stavu střevní mikroflóry dítěte. Postupně se tak dítě dostane až na plnou GAPS dietu. Tu je nutno držet dlouhodobě – minimálně 1,5 až 2 roky.

další články

Líbil se vám tento článek?

Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na Linkdinu
Share on pinterest
Sdílet na Pinterestu
Táňa Rovnerová

Táňa Rovnerová