Autistické děti a jídlo

Většina dětí s poruchou autistického spektra má specifický vztah k jídlu. Je mezi nimi minimum jedinců, kteří se stravují bez problémů a jejich trávení je v pořádku. Autisti si velmi často redukují seznam potravin, které jsou ochotni sníst. Postupem času se většinou tento seznam zužuje, mnohdy až do extrému. V takových případech se nedostává tělu (tím pádem ani mozku) potřebných živin a mozek se nevyvíjí tak, jak by měl. Kromě psychoterapie by měla být intervence v oblasti výživy jedním z nejurgentnějších problémů, které rodič dítěte s PAS řeší.

Aby mozek správně fungoval, je potřeba docílit harmonizace ve dvou sférách: jednak zabránit vzniku toxických látek, které vznikají při nefunkčním metabolismu některých látek, a pak doplnit živiny potřebné pro řádný vývoj mozku. Pokud budou tyto podmínky splněny, existuje nejlepší předpoklad pro velké pokroky, které může dítě s PAS zažívat v terapii a pak i v běžném životě. Jinými slovy – pokud v těle vznikají toxické látky, mají negativní vliv na fungování CNS. Taktéž nedostatek základních živin může velmi brzdit vývoj dítěte. Konvenční stravování značně zvyšuje zátěž u dětí s jakoukoli poruchou metabolismu. U autistických dětí je na místě co nejvíce eliminovat podíl průmyslově zpracovaného jídla, úplně vyřadit aditiva a rafinovaný cukr. Dále je třeba vyloučit ze stravy konkrétní složky, které tělo nedokáže správně metabolizovat. Ty musí být nahrazeny jinými, výživově plnohodnotnými potravinami.

Nejčastěji se v souvislosti s PAS objevuje intolerance mléka a lepku (záměrně uvádím mléko, nikoli kasein, protože mnoha jedincům vadí nejen ten, ale i ostatní složky mléka – v takových případech musí být ze stravy vyloučeny i na první pohled neškodné zdravé potraviny nebo doplňky – například ghí nebo colostrum). Pokud jedinec s touto intolerancí konzumuje běžnou stravu, která lepek a mléko obsahuje ve velké většině případů, nastává problém, který se časem stále stupňuje. Trávicí proces neprobíhá tak, jak by měl, vznikají velmi nebezpečné toxické látky, které pronikají přes poškozené střevo do krevního řečiště a dále do mozku. Následky můžeme sledovat ve dvou rovinách – jednak jde o narušení funkce a vývoje CNS – stupňují se autistické rysy v chování, komunikaci a vnímání. A dále je vlivem poškozeného střeva významným způsobem omezeno vstřebávání potřebných živin.

Stěžejní je tedy u autistických dětí, které mají jakékoli problémy v oblasti jídla nebo trávení, v první řadě zharmonizovat fungování střev. Toho lze dosáhnout kombinací několika faktorů, mezi něž patří: dieta, detoxikace, podpora pozitivní střevní mikroflóry a eliminace stresu. V další úrovni pak následuje podpora mozkových funkcí pomocí potravinových doplňků, u nich je velmi důležitá dostatečná dávka a pravidelné užívání.

Zásahy do stravovacího režimu dítěte s PAS zcela jistě nejsou jednoduché, na druhou stranu však nejsou nemožné, jak se může někdy zdát. Proto musí jít ruku v ruce společně s psychoterapií a velkou trpělivostí. Jak dokládá svědectví mnohých rodičů, tato snaha stojí za to.